Vídeň a památky – kde Habsburkové žili, hodovali a umírali | Eurolines.cz - Vaše spojení Evropou

Vídeň a památky – kde Habsburkové žili, hodovali a umírali

Habsburkové zanechali ve Vídni četná dědictví v podobě zajímavých památek. Nahlédněte do katedrály sv. Štěpána, která měla za úkol zastínit Svatovítskou katedrálu v Praze, poznejte, proč habsburská šlechta nebyla vpuštěna do Císařské hrobky, a kde se nachází srdce císařského rodu. Zajít můžete i na prohlídku zimního sídla Hofburgu, kde se procházela nejkrásnější vídeňská dáma – císařovna Sisi, jenž je známá svou posedlostí po štíhlosti.

Vídeň autobusem
Vydejte se do Vídně po stopách Habsburků. Foto: Österreich Werbung/Wiesenhofer

Vídeň a památky č. 1: Katedrála sv. Štěpána

Katedrála sv. Štěpána je srdcem Vídně už nějaké to století. Stavba chrámu byla započata už v roce 1137 a o deset let později byla dokončena. Tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že o více než dvě století později nechá Rudolf IV., zvaný Zakladatel, chrám kompletně zrekonstruovat a původně románský chrám získá nový gotický kabát.

Vídeň autobusem
Střecha na chrámu sv. Štěpána je mistrovským dílem. 
Foto: Dollarphotoclub

Této rekonstrukci však předcházel ještě příběh, ve kterém ztvárnila hlavní roli dynastie Habsburků. Původně byl kostel věnován svatému Štěpánovi, a to ještě v době druhé křížové výpravy. Věže, patřící do románské doby, byly na chrám přistavěny mezi lety 1230 až 1245. O třináct let později zničil velkou část kostela požár. Bylo tedy nutné započít rekonstrukci, která byla dokončena už v roce 1263. S její finální verzí nebyl ovšem spokojený tehdejší panovník Albert I., který nařídil vnést do stavby gotické prvky. V jeho plánech pokračoval i jeho syn a dokonce i vnuk Rudolf IV., který se rozhodl z chrámu sv. Štěpána vybudovat náboženské centrum rakouské říše. Katedrála sv. Štěpána měla zastínit Svatovítskou katedrálu v Praze. O tom, zda se to Rudolfovi podařilo, se budete muset přesvědčit na vlastní oči.

Stephansdom, jak chrámu místní říkají, není možné ve Vídni minout. Nad ostatní budovy vyčnívá svou střechou, která je mistrovským dílem tehdejších stavitelů. Už zdálky je možné spatřit dvouhlavého orla, který je symbolem habsburských císařů, a dva jednohlavé orly, kteří reprezentují Vídeň a Rakousko. O tom, že číslo 13 je s katedrálou magicky spojeno, svědčí počet zvonů, které se během slavnostního příchodu nového roku velkolepě rozezvoní. Nejznámější z 13 zvonů je bezesporu Pummerin, který je označen za druhý největší závěsný kostelní zvon v Evropě. Série trojek se pak dále objevuje na cestě do místnosti, která byla určena pro hlásné. Ta totiž vede přes 343 schodů. Z tohoto místa se můžete kochat výhledem na Vídeň a její slavné památky.

Katedrála nyní slouží jako sídlo vídeňských biskupů a arcibiskupů a je také místem posledního odpočinku významných osobností, mezi něž patří světoznámý skladatel W. A. Mozart. Ten zde dokonce uzavřel sňatek se svou osudovou láskou. S chrámem sv. Štěpána se pojí nespočetně mnoho mýtů. Proslýchá se, že na levé straně u hlavního vchodu se nachází podivné vtisky. Ty měly vzniknout měřením velikostí bochníků od nespokojených zákazníků...

Vídeň a památky č. 2: Císařská hrobka

Až 149 Habsburků našlo od roku 1633 místo svého posledního odpočinku pod kapucínským kostelem, z toho 12 císařů a 19 císařoven. Mezi nimi také Marie Terezie s císařem Františkem I. Štěpánem Lotrinským, jejichž dvojitý sarkofág je mistrovským dílem Balthasara Ferdinanda Mollse, který se podílel na tvorbě asi 20 hrobek císařské rodiny Habsburků. Jeho životním dílem, na kterém pracoval 21 let, je již zmiňovaný dvojitý sarkofág v rokokovém stylu. Marie Terezie se se svým mužem probouzí ze spánku smrti a dívají se sobě do očí. Za nimi anděl drží věnec z hvězd. Na bocích sarkofágu jsou zachyceny všechny důležité okamžiky ze života této dvojice. Truchlící sochy na krajích sarkofágu ukazují koruny, které upozorňují na významné panovnické tituly.

Vedle tohoto honosného sarkofágu je možné vidět prostou rakev jejich syna Josefa II., která svou jednoduchostí utváří kontrast k okázalé rakvi rodičů. Poslední císař, který zde byl pochován, byl František Josef I., a to v roce 1916.

Ačkoliv byla těla významných členů habsburské dynastie uložena do Kapucínské hrobky, jejich srdce se v letech 1654 až 1878 ukládala do hrobky srdcí v Augustiniánském kostele. Tato – pro někoho zvláštnost – má prosté odůvodnění. Všechny kostely tužily po tom, aby byly místem posledního odpočinku této vznešené dynastie. Jejich hrobky jim měly zajistit prestiž. Habsburkům byl díky tomu dopřán vícenásobný pohřební ceremoniál.

Mezi další zajímavosti patří pohřební obřad: Ke Kapucínské hrobce šel průvod se zesnulým. Osoba v čele zaklepala na bránu, zpoza které se ozvalo: „Kdo žádá o vstup?“ Načež vedoucí průvodu představil zesnulého všemi jeho tituly. Mnich za branou odpověděl: „Toho neznám.“ Muž opět zaklepal na bránu a představil zesnulého, tentokrát však jen s některými jeho tituly. Ani toto se mnichovi nezamlouvalo natolik, aby družinu vpustil do hrobky. Potřetí muž zaklepal na bránu a tentokrát zesnulého představil jako ubohého hříšníka. Tato odpověď se mnichovi zamlouvala, načež odvětil: „Toho znám.“ A průvod vpustil dovnitř.

Tento pohřební ceremoniál se dochoval dodnes a naposledy se konal v červenci roku 2011, kdy byl v císařské hrobce pochován bývalý princ Otto Habsburský, kterého taktéž mniši vpustili do hrobky až na třetí zaklepání.

Vídeň a památky č. 3: Hofburg

Vídeň autobusem
Zimní sídlo Hofburg ukrývá nejeden poklad.
Foto: Österreich Werbung/Popp G.

Centrem Habsburků se stal původně středověký hrad, který se rozšiřoval v závislosti na tom, jakou moc Habsburkové měli. A že jejich vliv stále rostl, je možné spatřit na honosné rezidenci zvané Hofburg, která sloužila hlavně jako zimní rezidence početného rodu. V letních měsících se Habsburkové sdružovali na zámku Schönbrunn. Habsburkové obývali Hofburg, centrum své moci, až do roku 1918. Dnes zde však můžete jít pozdravit prezidenta, podívat se do kongresového centra či obdivovat umělecké skvosty. Každou neděli si můžete v kapli užít mši, kterou doprovází zpěv vyhlášeného chlapeckého vídeňského sboru. Jedná se o opravdový kulturní zážitek, který ocení i hudební „labužníci“.

Hofburg je přístupný veřejnosti, a tak i vy můžete nahlédnout do muzea Sisi, kde spatříte nejen předměty, které císařovna denně užívala, ale také podobizny císařovny, které zachycují její posedlost po štíhlosti a kráse. Prostřednictvím exponátů, mezi něž patří honosné šaty, dopisní obálky, cestovní lékárnička i štětce na malování, vklouznete do světa císařovny Sisi a poznáte, jaký byl život na tehdejším dvoře.

Vídeň autobusem
Císařovna Sisi byla nejkrásnější dámou Vídně.
Foto: Österreich Werbung/ Trumler

Jak probíhal běžný den monarchů? To zjistíte v Císařských apartmánech, kde běžně pobíhaly děti císaře Františka Josefa I. Do habsburské domácnosti můžete nahlédnout v konferenčních místnostech, pracovnách, ložnicích i stylových koupelnách.

Máte-li slabost pro šperky a drahé kameny, pak si nenechte ujít klenotnici, jež ukrývá nejvýznamnější sbírku klenotů, kterou Vídni závidí celý svět. Spatřit můžete císařskou korunu Svaté říše Římské, císařskou korunu rakouskou, burgundský poklad a také poklad Řádu zlatého rouna. Klenotnice však není jen trezorem drahých kovů, ale i unikátů, které habsburská dynastie sbírala. Mezi ně patří například dvoumetrový jednorožec.

Španělská dvorní jízdárna je dílem císaře Karla VI., který pověřil stavbou hofburgské zimní jízdárny Josefa Emanuela Fischera z Erlachu. I vy můžete ocenit jezdecké dovednosti světově známých lipicánů, pro které není žádná pirueta problémem. Španělská dvorní jízdárna se pyšní dlouholetou tradicí, která spadá do dob renesančních. Je dokonce považována za jedinou instituci, kde se vysoká škola jezdeckého umění udržela v původní podobě.

Vídeň a památky č. 4: Augustiniánský kostel

Jak už víte, Augustiniánský kostel je místem, kde se nachází Hrobka srdcí, ve které je uloženo až 54 srdcí rodu Habsburků. Kromě toho je také místem, kde se konala svatba nejznámější vídeňské dvojice – císaře Františka Josefa I. a Sisi, jež se stala symbolem vídeňské krásy. A nebyli jediní, kdo zde uzavřeli sňatek. V roce 1736 si zde řekli své „ano“ císařovna Marie Terezie a František I. Štěpán Lotrinský, dále pak korunní princ Rudolf s princeznou Stephanií, a dokonce i Napoleon s Marií Luisou.

Koupit jízdenku: Vídeň

Více informací o Vídni a rodu Habsburků:

www.free-europe.elines.cz (čeština)

www.wien.info (čeština)

www.stephanskirche.at (čeština)

www.hofburg.com (angličtina)